| |
Každý komerční tisk vyžaduje, abyste zvážili rozsáhlý soubor proměnných od toho, co vám dovoluje váš rozpočet a časový harmonogram, k tomu, jak váš konečný výstup ovlivní materiál a tiskařský stroj.
Zejména obrazové podklady by měly svou kvalitou odpovídat požadované kvalitě výsledné tiskoviny. Nemá smysl očekávat, že z průměrných obrazových podkladů dodavatel vykouzlí vynikající výsledky. Často tento problém nastává u fotografií stahovaných z internetu, které disponují nižším náhledovým rozlišením, než jakého je zapotřebí k tisku. Použijeme-li předlohy již tištěné, často na nekvalitním papíře, musíme se smířit s nižší kvalitou výsledného tisku. Doporučujeme raději využít archivu DTP studia nebo některé fotobanky. Rychlejší a levnější může být i pořízení konkrétního snímku dostupným digitálním fotoaparátem.
Rovněž je třeba stanovit nejen termíny, kdy dodavatel odevzdá práci, ale i termíny, do kdy dostane kompletní podklady. Čím dříve tyto proměnné zvážíte, tím lepší kontrolu budete mít nad kvalitou, náklady a časovým harmonogramem projektu.
Volba vhodné tiskové technologie zpravidla závisí na porovnání nákladů a rychlosti zpracování.
I přes masivní nástup všech ostatních technologií zůstává ofsetový tisk v mnoha ohledech a pro většinu produkce vedoucí tiskovou technologií. Z čistě finančního hlediska je ofset jedinou volbou, kdykoliv uvažujeme o tištěných materiálech ve vyšším nákladu. Počet tisků je ovšem individuální pro každý produkt, proto je vhodné brát v úvahu:
- cenu času potřebného ke zhotovení a schvalování tiskových podkladů
- cenu přípravy stroje, která je nutná u každé zakázky bez ohledu na náklad
- fakt, že celkové termíny a ceny vytištění malého nákladu a velmi malého nákladu se v podstatě neliší, snižování vytištěného množství nevede při zvolení ofsetové technologie k úsporám ani časovým, ani finančním
- naopak fakt, že ceny při tisku vyšších nákladů rostou zdaleka nejpomaleji ze všech dalších technologií a stejně i termíny se prodlužují jen nepatrně (pozor, neplatí v případě požadavků na některé složitější operace - vazby, výsek apod.
Stejně tak je ofset jedinou volbou vždy, když potiskujeme jiné než zcela běžné papíry. Nízké i vysoké gramáže, speciální nebo ruční, luxusní nebo naopak velmi levné papíry, to vše jsou materiály se kterými alternativní technologie pracovat nemohou.
Z hlediska kvality tisku lze říci, že i zde si kvalitní ofset ponechává výrazné prvenství.
Digitalizovaný ofset umožňuje připravovat tiskové desky metodou CtP, tj. přímým osvitem tiskových desek z počítače, bez nutnosti vyrábět filmy a snižovat výslednou kvalitu další reprodukcí.
Přináší možnost snadné individualizace publikací. Používá se nejčastěji pro barevný tisk nebo pro krátké série, kde se tiskne pouze malý počet kopií. Technologie přenosu barev na papír se od ofsetu přirozeně liší. Digitální tiskové stroje se z prostého finančního hlediska vyplácejí při nákladech od desítek do stovek kusů. Při tisku jen několika kusů jsou obvykle dražší než barevné kopírky díky vstupním nákladům na první výtisk, které se pohybují v řádu několika stokorun. Přesto jsou i pro kusovou výrobu používány, zejména pro svůj kvalitní tisk srovnatelný s běžným ofsetem (např. kusové pozvánky, vizitky, vzorky, náhledy). V principu lze říci, že digitální tiskové stroje leží nákladově mezi barevnými kopírkami a ofsetovým tiskem. Styčná hranice s ofsetovým tiskem je v nákladech tisíce kusů.
Podobně jako digitální tiskové stroje poskytuje značnou individualizaci publikací ve smyslu černobílého či barevného tisku v malém počtu kopií. Barevní kopírky poskytují poměrně kvalitní tisk, který ovšem není tvořen klasickými tiskovými body, což má za následek mnohdy rozdílnou kvalitu výtisku. Z finančního hlediska se barevné kopírky vyplácejí při kusových nákladech. Při tisku stovek kusů jsou většinou dražší než digitální tiskové stroje nebo ofset.
V úvahu je třeba brát:
- výhodou je velmi rychlé získání prvních výtisků
- možnost komunikace po internetu
- dostatečnou kvalitu tisku, omezené spektrum materiálů
- tisk bez vstupních poplatků, pomalejší pokles ceny za kus než u digitálních strojů
Využívá se fotografických šablon k přenosu vzorů na téměř jakýkoli potiskovatelný povrch včetně plakátů, textil, CD, DVD, skla, plastu atd. Používají se jiné barvy než ofsetové, většinou přímé, které je možné namíchat podle požadavků. Výhodou je možnost nanesení velké vrstvy barvy, což může vytvářet na tiskovinách zajímavé efekty.
Povrchová úprava je stále oblíbenější a související technologie. Při dokončování tiskovin je možné použít dva základní typy povrchové úpravy - laminování a lakování.
Laminování
Laminováním rozumíme při výrobě tiskovin pokrytí povrchu tiskoviny polypropylenovou či polyesterovou fólií. Takto upravený povrch má vysokou mechanickou odolnost a stoprocentně odolává vlhkosti zejména při oboustranné laminaci. Fólie může být lesklá nebo matná.
Lakování
Další možností povrchové úpravy, která zvyšuje životnost tiskovin, je lakování. Podobně jako u laminace lze požadovat výsledný lesklý nebo matný efekt - a použít lesklý nebo matný lak. Na rozdíl od laminace je možné lakovat pouze určitou část stránky a ne celý tiskový arch (viz dále: parciální lak). Často se laku využívá při ofsetovém tisku automaticky, zvláště je-li použita barva, která má tendenci se na výsledné tiskovině rozmazávat (např. stříbrná).
Parciální lak
Samostatnou kapitolou je případ, kdy lakujeme jenom určitou část stránky. Tomu se říká parciální lak a používá se nejčastěji ke zvýraznění nějakého objektu (např. loga, obrázku apod.). Výsledný efekt je potom takový, že lakovaný objekt je lesklý, zatímco okolní plocha je matná a naopak. Nejčastěji se pro parciální lakování používá UV laků nanášených sítotiskem. Tímto způsobem je možné vytvořit výraznou vrstvu laku, která potom na stránce dělá dojem, jako by vystupovala z plochy papíru.
Zdroj: Print Publishing Guide, Svět tisku |
|